Barbaro

29. října 2008 v 12:06 | Werry Meet Fate |  slavní koně

Po dlouhé době, několika měsících, museli lékaři ukončit trápení 4 letého plnokrevného hřebce Barbara.

Narodil se 29. dubna 2003 v USA po otci Dynaformer a matky La Ville Rouge. Tento statný hnědák s odznaky poprvé vběhnul na trať v roce 2005 a hned svůj první závod Laurel Futurity vyhrál. Celkem startoval ještě 3x.. V Kentuckém a Floridském derby, kde vyhrál. Svůj poslední start v Preakness Stakes pro něj byl osudným. Měl tříštivou zlomeninu pravé zadní nohy. Lidé, co to viděli měli slzy v očích. Stalo se to 22. května 2006. Ihned jej převezli na kliniku, kde mu nohu operovali a sešroubovali. Jeho stav se lepšil, dokud do druhe nohy nedostal laminitis. Jeho stav se horšil.. Miliony lidí sledovali den co den jeho stav. Ale 29.ledna 2007 světem otřásla zpráva, že Barbarův rychle se horšící stav bylo nutné zkoncovat. Barbaro prohrál svůj poslední, životní, závod a byl uspán. Ti, co jej znali, si ho budou pamatovat jako velkého koňského bojovníka, který bojoval nejen silou, ale hlavně srdcem...



Barbaro je mrtev.

Král je mrtev. Ať žije král!
Základní otázka: A Barbaro je vlastně kdo?
Odpověď: americký dostihový kůň, fenomén 21. století. Startoval párkrát, pokaždé zvítězil a svým majitelům ve svých třech letech vydělal přes 1.280.930 USD (cca 40 mil. Kč).

Všichni, kteří se o koně a dostihy nezajímáte, čtěte dál, protože tohle je reálný příběh světa, který je nám neznámý. V naší republice dostihy přežívají. Dostihové koně, kteří si na sebe vydělají, spočítáte snadno, je jich opravdu troška: zpravidla do takového koně majitel nacpe mnohonásobně víc peněz, než mu kůň vrátí (pokud mu vůbec něco vrátí).

Představte si zvíře s hodnotou odhadem 70-100 miliónů dolarů, které si před zraky milujícího národa krátce po startu v dostihu zlomí nohu, a to takovým způsobem, který si říká pouze o jedno: zastřelte ho, hned a tady.
Jeho majitelé to však neudělali a pokusili se hřebce zachránit. Pro názornost tohoto článku se pokusím zjistit, kolik peněz skoro roční léčba toho zvířete stála, šmahem odhaduji tak půl miliónu Kč denně (náročnější operativní zákrok na koňské klinice v Brně plus týdenní pobyt koně přijde zhruba na 100 tisíc Kč). Hřebec se podrobil několikahodinovému zákroku, kdy mu kloub rozlámaný na cucky provrtali 27 šrouby a vše zpevnili destičkou, aby celé to dílo vůbec drželo pohromadě. Do té doby nevídaný chirurgický kousek, ale u koní, kteří nemohou se zlomenou končetinou pobývat v klidu v posteli, jde o velmi rizikové období. Kůň nemůže dlouho ležet anebo zatěžovat tři nohy na úkor té čtvrté: dojde k masivnímu nárůstu komplikací a bojům s různými infekcemi, s nepohybujícím se organismem, s rekonvalescencí všeobecně.



Barbaro se dostal do nejlepších rukou. Po operaci byl spuštěn skrz gumový "oblek" do bazénu, aby byl vodou nadnášen a nepřetěžoval své nemohoucí tělo ležením či zavěšením, v obou případech by hrozilo otlačení a následné odumírání "přeleželého" organismu. Kromě bazénu, kde se kůň mohl pohybovat, aniž by si rasil nohy, měl k dispozici i kyslíkovou komoru, která pomáhala hojit tkáně. I tak hrozilo množství nepříjemností: kromě pooperačních infekcí především schvácení kopyta té druhé (zdravé) nohy, abnormálně zatížené na úkor té polámané. A stalo se, takže po čase hřebci museli operativně odebrat 80% kopyta, aby zabránili dalším zánětům a s tím spojeným ohrožením na životě.

Po třech měsících světem probleskovaly zprávy, že kůň je zřejmě z nejhoršího nebezpečí venku. Fotografie a videa, na kterých se Barbaro chodil pást, jeho neuvěřitelný životní apetit. Nevzdával se, přijímal svůj úděl a vypadalo to, že je zaděláno na budoucí hollywoodský trhák, protože nejen Barbaro byl za hrdinu. Jeho trenér Matz se nejenže úspěšně zúčastnil Olympiád, ale v roce 1989 přežil havárii letadla, během které zahynula téměř polovina pasažérů. Byl to právě on, kdo pomáhal zachraňovat přeživší, včetně tří dětí, které dostal z letadla pryč.

Bohužel zázraky se nedějí, ani u lidí, ani u koní. Po sedmi měsících optimismu a snažné léčby musel být Barbaro utracen. Kromě zchvácení dalšího ze zdravých kopyt nevydržely tíhu koně šrouby a hřebce museli znovu operovat. Ke zlámanému kloubu přidali speciální vzpěru, kterou z vnějšku přišroubovali skrz končetinu, což znamenalo komplikace spojené s hnisavými abscesy. Kůň se z narkózy probral, ale viditelně už nebyl schopný tuhle bitvu o život vyhrát: špatně vstával a pohyb mu činil větší a větší potíže. Nepřirozeně zatěžovaný organismus si pomalu vybíral svou daň a nemělo význam hřebce v takovém stádiu udržovat při životě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama